MORAVA

5 položek celkem

Jižní Morava by se do Německa vešla 50x, ale i přes svou velikost je to místo rozmanité, které nás na každém kroku dokáže oslovit něčím jiným, ať už se jedná o památku, či „pouze“ výhled. Není tedy divu, že je místem vyhledávaným.

 Všichni známe hlavní město naší mi(a)lované vlasti, ale málokdo zná až tak dobře hlavního představitele jihomoravských měst – Brno. Mnozí si představí brněnský orloj, který evokuje pánské přirození, či dámskou hygienickou proprietu, maximálně si vybaví ze školních let vilu Tugendhat. Ale co se pomalu vytrácí, je brněnský drak, který, nyní již zneškodněný, visí v průchodu na Starou radnici.

Pověst vypráví, že se v jeskyni na břehu řeky Svratky usalašil drak. Ten, když měl hlad, požíral v okolí vše, co mu přišlo pod tlamu. Lidé se báli, v ulicích panoval strach s nervozitou a nikdo nevěděl, co si počít. No situace velmi nevlídná a nikdo z nás by ji jistě zažít nechtěl – však si představte, že se vracíte večer domů a před vámi hladový drak, no brr. Radní však neztráceli hlavu a slíbili sto zlatých tomu, kdo bestii přemůže a zbaví tak město postrachu. Dlouho se nikdo nehlásil. Až jednou do hostince U Modrého lva přišel řeznický tovaryš, který krajánkoval po světě. Všichni štamgasti si nad pivem bědovali o netvoru zužující jejich životy. Jelikož nebyly chytré technologie, které by učně zabavili a možná to byl i drzoun, nenápadně poslouchal rozhovory místních a po chvíli vykřikl "Já vás toho draka zbavím! Jen doneste velkou volskou kůži a pytel nehašeného vápna." Brňané mu moc nevěřili, ale co chtěl, to donesli s nadějí, že budou břemene zbaveni. Řezník zašil vápno do volské kůže, naložil na vůz a odjel. Když přijel k řece, kde drak pobýval, položil na zem kůži a číhal za bukem. Za nějakou dobu potvora vylezla a s chutí si rvala kůži do chřtánu. Když ji celou sežrala, zapila ji vodou ze Svratky a odpočívala. Ale to byla ta lest. Vápno začalo vřít, drak se nadouval, nadouval a nakonec praskl. To bylo slávy! Brno se veselilo, řeznický tovaryš byl po zásluze odměněn a i se svou odměnou se vypravil za dalším dobrodružstvím čekajícím ve světě. Musíme uznat, že takovou zkušenou asi jen tak nějaký vandrovník nezažil a ruku na srdce, asi by stejně o ni asi nestál.

Pojďme se teď ale podívat o kus dál. Ptáte se kam? No přeci do jakékoliv místní vísky, kde se snoubí sluncem zalitá pohoda a lahodná réva, hlavně tedy v tekutém podobenství. Lidé jsou zde veselí, klidní a pohostinní. V Čechách se každý honí za penězi, ale zde ne. Moravák si totiž umí vychutnávat život, a nejen ten, plnými doušky. A když už jsme u těch doušků, pamatujte si jedno – na Moravě se nepije, na Moravě se degustuje! Ačkoliv někdy se člověk dokáže i pořádně zdegustovat, a pak se ze sklípků ozývá jen vytí, které při troše dobré vůle připomíná popěvek „Vínečko bílé.“ I když pokud by to bylo způsobené třeba takovou Frankovkou, která není vínem bílým, ale má rubínové tóny, tak proč ne. Vesničky nejsou však jen o pohostinnosti a dobrém pití. Jižní Morava to je mnohem větší pojem – tradice a folklor. Vyšívané kroje, kvalitní malovaná keramika, písně a tance, původní obydlí i s původními světničkami a další poklady. A u nás v Česku, určitě mi dáte za pravdu, není jiného místa, kde by tyto „rituály“ našich předků stále žily a předávaly se dalším generacím v tak veliké míře.

Ale pokud byste chtěli konkrétní typy, můžete zavítat například do skanzenu Strážnice, kde se do folkloru zamilujete natolik, až si ho budete chtít odnést kousek domů alespoň na malovaném džbánku. Či kousek odtud leží Plže, kde je do sklípků dáno tolik srdce, že nepustíte foťák z ruky a po návratu domů zaplníte těmito krásami svůj „insta“ profil. Nebo si užijete folklorní tradice v Bílých Karpatech ve vinařské vesničce Blatnice pod svatým Antonínkem – krom pohádkově nadýchaných krojů, vínem s duší a zpívání z plných plic je místo proslavené kraslicemi, které se pyšní barevnými ornamenty na černém podkladu a to je teprve folklor!

Každopádně ať už si vyberete jakékoliv zákoutí v této části republiky, rozhodně si odsud odvezete plno krásných vzpomínek, které vás budou těšit. A abyste na tyto chvíle zalité vřelým slunečním svitem s vinnou chutí jen tak nezapomněli, protože bolest hlavy z degustace netrvá věčně, přichystali jsme pro vás malování podle čísel v našem novém projektu ,,Malujeme Česko“, račte si vybrat.